Datum výpravy : 16 až 26.06.2010
Účastníci :  K2, M8, K22, Petr Večeřa, Martin Večeřa, Jarda Halík, Jirka Krejčí
Lokalita : Francie-Střední Pyreneje ( De Truffe, Landenouse, Ressel, Trou Madame )

Teplota voda / vzduch :  voda 14 °C / vzduch 14 - 28 °C
Viditelnost : 5-30 m
Počasí : polojasno až jasno 
Organizátor : K2


Tak je to znovu  ... výprava do Francouzských jeskyní, která se konala již po čtvrté. Tentokrát v týmu složeném z Lachtanů a potápěčů, kteří jsou stejně jako Lachtani v kurzu NAUI CAVE DIVER. Letošní výprava je vedena ve znamení kurzu CAVE DIVER a pro mnohé účastníky je to první návštěva Francouzských jeskyní.
Jako vždy se snažíme stanovit cíle výpravy. Prioritou je pokračovat v jeskyňářském kurzu, prověřit v praxi plánování průniků a získat praktické zkušenosti. Vedlejšími cíly je dosáhnout 2. sifonu na De Truffe, což se nám minulý rok nepodařilo z důvodu nízkého stavu vody a navštívit jeskyni Trou Madam, kde jsme ještě nebyli.

Záznam z průběhu výpravy napsal Jarda Halík

Máme zabaleno, auta jsou naložená a my vyrážíme v 19.00 hod z Prahy. Čeká nás 14-ti hodinová cesta do Francie, kde se budeme potápět do jeskyní. Cesta ubíhá celkem svižně, v řízení se střídáme po třech hodinách...

1. Den
Při průjezdu Francií si všímáme zaplavených polí. Je vidět, že i tady lilo jako z konve. Po dojezdu na místo se dozvídáme, že naposledy tady takové záplavy byly v roce 1945. Ubytování je super - ohromná zahrada s terasou, grilem, bazén, wifina – a to vše je k dispozici jen pro nás. Zbytek dne si dáváme odpočinek a připravujeme výstroj.

2. Den
Dáváme rychlou snídani a nedočkavě vyrážíme objíždět lokality, které jsou vzdálené od 20 do 50 km. První lokalita je Landenouse. Studna je zcela plná, zakalená a přepadem vytéká voda připomínající Niagarské vodopády. Proto nasedáme do aut a jedeme na další lokalitu Ressel. Ale ani na této lokalitě není možnost se potopit, z jeskyně vyvěrá špinavá voda jako velký květák. Jedeme dál, po složitém přesunu těžkým terénem jsme u lokality zvané Cabouy , tady je situace podobná jako u Resslu. Přesun dál je ztížen kvůli cestám, které jsou vymleté od vody a naložená auta se těžko s terénem vyrovnávají. I přejezd zchátralého můstku, který musíme použít, protože brod přes potok, který teď připomíná menší řeku, nám zvedá adrenalin. Jelikož čas postoupil, jedeme se podívat na poslední lokalitu. Při příjezdu na Truffe už asi nikdo nedoufal v nějaký ponor, ale při pohledu na vodu nám bylo jasné, že viditelnost bude ucházející. Vstupní jezírko bylo poměrně čisté. Jezírko, které normálně připomíná velkou zelenou kaluž se proměnilo v jezero, které se přelévá i přes vzdálenou silnici. Strojíme se a jdeme na věc. Pod vodou si musíme lopatkou odhrabat vstup do jeskyně, který se průběžně zanáší. Viditelnost je kolem 6-8metrů a to na jeskyni není nejlepší, ale i přes to byl ponor velkým zážitkem. Průnik byl kolem 150 metrů a otočili jsme se před úzkou částí.

3. Den
Po včerejší zkušenosti jedeme rovnou na Trufe. Potkáváme tam francouzské potápěče. Historky nezklamaly, oddělené láhve, samá hadice, ocelové stage, na helmě mají jen 4 světla :o). Jdou do vody až po nás a během 10 minut jsou venku balí to a jedou pryč. Asi se jim nelíbila viditelnost, která se od včera nijak nezlepšuje. Škoda, že neví jakou viditelnost mají většinu roku Slapy nebo Orlík , jo to by si toho kluci francouzský jinak važili :o). Propluli jsme širokou část jeskyně, což je již zmíněných 150 m a pak jsme ještě nahlédli do úzkých chodeb, které byly dlouhé asi kolem 100 metrů. Po otočení při třetinovém pravidle nás nese proud hezky z jeskyně. Počasí nám stále nepřeje, večer je pěkná zima a občas i jemně sprchne. Ale podle předpovědi počasí má být už od pondělí pěkně.

4. Den
Rozhodli jsme se znovu obhlédnout lokality, abychom zjistili podmínky pro potápění. Při dojetí na Landenouse potkáváme Němce, kteří právě končí ponor a říkají nám ,že viditelnost je do 5 metrů. Přejíždíme na Ressel ,kde potkáváme Poláky ,kteří nadávají ,že viditelnost je na prd a to asi do 1 metru. Na Trou Madame je vývěr taky trochu zakalený. Proto jsme se rozhodli, že to dneska balíme a jedeme se podívat na skalní město Rocamadouver, kam jsme chtěli stejně vyrazit. Výlet se povedl a jedeme domů s rozhodnutím, že půjdeme znovu vyzkoušet Truffe, kde to už známe jak své boty.

5. Den
Jedeme na Truffe plán ponoru je, že pojedeme na stage k úzké části, tam jí odložíme a pak pojedeme na záda až do 2 sifonu, samozřejmě při zachování třetinových pravidel. Sifon je asi na 300 metrech. Pocit při vynoření v sifonu je nepopsatelný. Otáčíme se a plaveme zpět. Mám trochu problém s uchem, protože při proplétání úzkou částí je to jako na horský dráze. Díky tomu se mě motá palice, ale při vplutí do širší části se mě ucho vyrovnává. Trochu bolí, jak je podrážděné a trvá to ještě 2 dny.

6. Den
Rozdělili jsme se na dvě skupiny . Dneska jsou naplánované dva ponory na Landenouse a Resslu, kde by se mohly podmínky den ode dne zlepšovat. Viditelnost na Landenouse se zlepšila asi o 3 metry. Děláme kratší ponor (asi hodinový) ,aby nám vydržel vzduch i na 2 ponor. Na Resslu je viditelnost v řece už výborná ,v jeskyni to ještě není ideální ,ale ráz jeskyně nás úplně dostává - je to paráda. Počasí už je taky parádní, takže převlékání do sucháče při 30 stupních dává ponoru jiný ráz a každý se těší do vody. Já toto počasí vítám, protože mě začíná téct vypouštěcím ventilem na rukávu, a nejde to na místě opravit. Při teplotě vody do 14 stupňů a ponorech dlouhých přes hodinu se vždy vyhřívám, jak můžu.

7. Den
Po včerejších zkušenostech volíme Ressel. Ponor děláme všichni najednou, takže vzniká pěkný vláček. Dáváme 320 metrů na jeskyně si začínáme zvykat a vše jde jak po drátku. Po ponoru probíhá zbytek dne jako vždy,foukání,nákup,bazén nějaká sváča a příprava na večeři (maso na grilu už nemusím nějaký ten čas vidět). Večer kecáme při víně až do pozdních hodin.

8. Den
V plánu je Trou Madame.Pro obtížný přístup lesem,potokem a po skále je plánovaný jen jeden ponor. Jezírko se zdá čisté, tak se začínáme připravovat. Výstroj nosíme na víckrát. Ponor nám ulehčuje zatopená chodba, která je vysoká něco přes metr a dlouhá asi 10 m a v období sucha vždy bez vody. Pokořujeme vzdálenost 460 metrů a ponor trvá 80 minut. Jeskyně je tmavá, ale viditelnost je dost dobrá a dá se říct, že jedna z nejlepších.

9. Den
Tak se nám to krátí a jdeme do finále. Rozhodujeme se pro Landenouse ,který jsme pro dva ponory za den trochu ošidili. Oblékáme se, jak jinak než na silnici u lokality. Když tady projede plnou rychlostí nákladní auto považuju toto převlíkání za trochu nebezpečnější než je potápění do jeskyní. Při prvním pohledu na studnu nám zůstává rozum stát.Studna která ještě před 5-ti dny chrlila množství vody je 4 metry pod přepadem. Ponor si užíváme viditelnost se od minule zlepšila. Otáčíme se na 250 metru a plujeme zpátky. Z vody se nám ani nechce. Při vynoření trochu kroutíme hlavou nad potápěčem který má RB a chystá se do jeskyně sám. Balíme a jedem bivakovat.

10. Den
Jak se říká – to nejlepší na konec a v tomto případě to fakt tak bylo. Absolutní viditelnost jsme za 9 dnů nezažili. A co myslíte? Byla tam. Kochali jsme se prostorem, který se během týdne, kdy jsme drželi u linek, nezažili. Byl to úžasný zážitek a tak jsme toho využili a udělali pár fotek a krátké video. Po posledním nádherném ponoru nám trochu zkazila závěr pobytu zpráva od majitelky penzionu, že do 13.00 musíme vyklidit pokoje kvůli úklidu pro další klienty. Udělalo nám to sice trochu škrt přes rozpočet, ale co,během 30 minut jsme měli sbaleno,ještě dali bazén a vyrazili k domovu. Tato akce se velmi povedla také díky Karlu Řeháčkovi z Lachtan klubu , který měl akci skvěle naplánovanou.Tímto bych mu chtěl za všechny poděkovat.

Z vydařené akce zdraví Jarda

Závěrečné zhodnocení akce:
Udělali jsme celkem 9 průniků. 
Na lokalitě De Truffe jsme dosáhli 2. sifonu cca na 300. metru.
Na lokalitě Trou Madame jsme dosáhli 3. sifonu cca na 460. metru.

Všichni účastníci výpravy prokázali výbornou připravenost, schopnost pracovat v týmu a plánovat a realizovat průniky na těchto lokalitách bezpečně a s jistotou, což je pro začínající jeskynní potápěče výborný předpoklad pro jejich další růst a cesta k novým poznáním a dobrodružstvím.

Všem členům týmu děkuji za spolupráci při dosažení naplánovaných cílů této výpravy. K2